Tulipány v českokrumlovských zámeckých interiérech

V současné době je ve světě známo přibližně 100 - 150 druhů tulipánů. Původní oblastí jejich výskytu je pravděpodobně Čína, odkud se květina postupně rozšířila do Turecka, severní Afriky, Anatolie, Íránu a Japonska. V Evropě se tulipány poprvé objevují v roce 1554 ve Vídni. Jiné zdroje zmiňují, že se tulipány objevily nejprve v Praze, odkud se poté dostaly do Vídně a díky botanikovi Carolu Clusiovi až do nizozemského Leidenu, kde byly vysazeny v nově založené univerzitní zahradě.

Holandská tulipánová horečka

Holandsko díky rozmachu zámořského obchodu prožívalo zlatý věk a tulipány se pro svou vzácnost a exotičnost staly vyhledávaným luxusním zbožím a symbolem společenského postavení. Vznikl i zvláštní typ váz určený speciálně pro tulipány, s úzkými otvory pro jednotlivé stonky. K růstu obliby těchto květin přispělo šlechtění nových odrůd, z nichž nejvýše ceněny byly ty barevně žíhané. Tehdejší šlechtitelé však nemohli vědět, že tento nádherný efekt způsobuje virus, který napadá cibule tulipánů. Ty v důsledku virového onemocnění slábnou, stále hůře se rozmnožují a nakonec umírají.

Virus, který dal vzniknout nejslavnějším a nejdražším tulipánovým odrůdám své doby, tedy nakonec způsobil i jejich zánik. S rostoucí poptávkou po cibulkách rostla samozřejmě i jejich cena, což lákalo investory a spekulanty. Tulipánová horečka naplno propukla ve 30. letech 17. století, kdy jediná cibulka mohla vynést stovky až tisíce guldenů. Fakt, že jedinou tulipánovou cibulku lze prodat za desetinásobek toho, co si zručný řemeslník vydělá za celý rok, byl pro tehdejší společnost šokem. Vrchol mánie přišel v roce 1636, kdy byla jedna cibule vzácné odrůdy Semper Augustus s povozem a se dvěma klisnami i s postrojem prodány za 4600 guldenů. Přímý prodej cibulek byl přitom možný jen od června do září, po zbytek roku se uzavíraly smlouvy o budoucí koupi.

V únoru roku 1637 se však trh s tulipány prakticky přes noc zhroutil a ceny cibulek začaly prudce klesat, což pochopitelně mnoha obchodníkům způsobilo velké finanční ztráty. Tulipánová horečka bývá považována za první ekonomickou bublinu, ačkoliv nebyl její dopad na rozkvět Nizozemí jako obchodní velmoci 17. století nijak drtivý.

Pěstování tulipánů v Českém Krumlově

Tulipány si samozřejmě získaly oblibu i v jiných zemích, včetně habsburské monarchie. Pro Krumlov máme jejich pěstování v inventáři zámecké zahrady na Novém Městě (dnešní Pivovarská zahrada) z roku 1654 ("schönne dullippani"). V tradici pěstování tulipánů, které se těšily veliké oblibě rovněž u schwarzenberské knížecí rodiny, pokračuje Správa zámku dodnes. V zámeckých zahradách je dnes vysazeno na 3500 tulipánových cibulí a po celé období rozkvětu tulipánů jsou zámecké instalace doplněny o dobové tulipánové aranžování - za tímto účelem byly vyrobeny repliky tulipánových váz a z Holandska dovezeny různé typy tulipánových váz. 


Zdroje:

SOA Třeboň, odd. Č. Krumlov, Vs ČK, sig. I_7Galfa_2

https://en.wikipedia.org/wiki/Tulip_mania

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tulip%C3%A1nov%C3%A1_hore%C4%8Dka

https://en.wikipedia.org/wiki/Tulip_breaking_virus

http://www.rijksmuseum.nl/en/rijksstudio/timeline-dutch-history/1637-tulipmania

https://www.indenpendent.co.uk/news/world/world-history/tulip-mania-the - classic- story-of-dutch-financial-buble-is-mostly-wrong-a8209751.html